Církevní dokumenty o ženě

Církev v různých koncilních i pokoncilních a papežských dokumentech vyzývá ženy, aby uplatňovaly svá obdarování (důraz na vztahy, smysl pro oběť, přijetí druhého bez podmínek, schopnost intuitivního vcítění apod.), protože právě tyto dary církev v současné době velmi potřebuje. Mužský racionální postoj v církvi  se uplatňoval dva tisíce let. Ženský přístup při pastoraci a evangelizaci může být jistě velmi přínosný.

Apostolicam actuositatem

dokument II. Vatikánského koncilu o apoštolátu

Kap.3.: Různá pole apoštolátu

9. Laici konají svůj mnohostranný apoštolát jak v církvi, tak ve světě.V obou těchto oblastech se jim otvírají různá pole apoštolské činnosti. Nejdůležitější z nich zde chceme uvést. Jsou to: církevní obce, rodina, mládež, sociální prostředí, národní a mezinárodní řád. Protože však v nynější době mají na celkovém společenském životě stále větší aktivní podíl ženy, je velmi důležité, aby se zvýšila jejich účast i v různých oborech církevního apoštolátu

2. vat. koncil ve svém závěrečném poselství říká ženám:

Nastává hodina, a již nastala, kdy se plně rozvíjí povolání ženy, hodina, kdy žena získává ve společnosti možnosti, vliv, vyzařování, jakých dosud nedosáhla.  Proto ve chvíli, kdy lidstvo prochází tak hlubokou proměnou, mohou ženy, osvícené duchem evangelia, pomoci lidstvu, ohroženému úpadkem.

Mulieris dignitatem

apoštolský list papeže Jana Pavla II. O důstojnosti a povolání ženy, (Praha 1992)

kapitola 10: Přednosti vlastní ženské přirozenosti jistě nejsou menší než přednosti mužské, jsou jenom odlišné. Žena tedy má - jako ostatně i muž - usilovat o své uskutečnění jako osoby. Má usilovat o svou důstojnost a své povolání na základě těchto zdrojů, podle bohatství svého ženství, které obdržela v den svého stvoření a které stále dědí jako výraz Božího obrazu a podoby, jež jsou jí vlastní.

Evangelium Vitae

Encyklika Jana Pavla II

odstavec 99: V kulturním obratu směrem k podpoře života hrají jedinečnou a snad i rozhodující roli v myšlení a konání ženy. Jejich úkolem je rozvinout tzv. ‘nový feminismus’, který by byl schopen rozpoznat a vyjádřit opravdovou podstatu ženství ve všech projevech života společnosti.

Gaudium et spes

encyklika II. Vatikánského koncilu o Círvi v dnešním světě

8.  narušení rovnováhy v dnešním světě V rodině vznikají rozpory z tísnivé demografické, hospodářské a sociální situace, z potíží, které s sebou nese střídání generací, a z nových sociálních vztahů mezi mužem a ženou.

9. obecné touhy lidstva Ženy se dožadují právní a skutečné rovnoprávnosti s muži tam, kde ji dosud nedosáhly.

60. právo všech lidí na kulturu, jeho uznání a uskutečnění Ženy už pracují téměř ve všech oblastech života; patří se však umožnit jim, aby naplno převzaly svou roli ve shodě se svými přirozenými vlohami. Je záležitostí všech, aby byla uznána a podporována vlastní a nutná účast žen v kulturním životě.

Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě

Práce sněmovních komisí mezi 1. a 2. zasedáním Plenárního sněmu Katolické církve v ČR

kapitola Vnitřní život církve - Laici v církvi ( práce komise č.5.)

odst. 26 V rámci aktivní účasti věřících je potřebné vnímat rozdíly mezi muži a ženami. Rozdělení úkolů mezi muže a ženy nemá být a nechce být bojem o moc, ale domluvou o podílu na službě. Praxe jednotlivých diecézí je různá. Církev v různých dokumentech vyzývá ženy, aby uplatňovaly svá obdarování, protože právě tyto dary církev v současné době velmi potřebuje. Zohlednění ženského přístupu při pastoraci a evangelizaci se může stát přínosným. [1]

[1] Srov. AA, č. 9: „Laici konají svůj mnohostranný apoštolát jak v církvi, tak ve světě. ... Protože však v nynější době mají na celkovém společenském životě stále větší aktivní podíl ženy, je velmi důležité, aby se zvýšila jejich účast i v různých oborech církevního apoštolátu.“

MD, č. 10: „Přednosti vlastní ženské přirozenosti jistě nejsou menší než přednosti mužské, jsou jenom odlišné. Žena tedy má – jako ostatně i muž – usilovat o své uskutečnění jako osoby. Má usilovat o svou důstojnost a své povolání na základě těchto zdrojů, podle bohatství svého ženství, které obdržela v den svého stvoření a které stále dědí jako výraz Božího obrazu a podoby, jež jsou jí vlastní...“

podkapitola Laici v církvi

IV. Podíl laiků na životě místní církve,  spoluzodpovědnost za církev

Specifika a přínosy žen – neochuzujme církev o ženský pohled

43. V rámci života farnosti je potřebné vnímat rozdíly i mezi muži a ženami. Stvořitelovým záměrem bylo, aby se muž a žena vzájemně doplňovali. Rozdělení úkolů mezi muže a ženy nemá být a nechce být bojem o moc, ale domluvou o podílu na službě. Mohou ženy ministrovat? Mohou vykonávat službu lektora a akolyty? Praxe je v jednotlivých diecézích různá. V komunikaci kněží se ženami je někdy patrný určitý ostych a strach. Čeho se bojí? Církev v různých dokumentech vyzývá ženy, aby uplatňovaly svá obdarování (důraz na vztahy, smysl pro oběť, přijetí druhého bez podmínek, schopnost intuitivního vcítění apod.), protože právě tyto dary církev v současné době velmi potřebuje. Ženský přístup při pastoraci a evangelizaci může být jistě velmi přínosný. [i]

[i] Srov.: Apostolicam actuositatem, odst. 9 „Laici konají svůj mnohostranný apoštolát jak v církvi, tak ve světě. ... Protože však v nynější době mají na celkovém společenském životě stále větší aktivní podíl ženy, je velmi důležité, aby se zvýšila jejich účast i v různých oborech církevního apoštolátu.“

Mulieris dignitatem,  odst. 10 „Přednosti vlastní ženské přirozenosti jistě nejsou menší než přednosti mužské, jsou jenom odlišné. Žena tedy má - jako ostatně i muž - usilovat o své uskutečnění jako osoby. Má usilovat o svou důstojnost a své povolání na základě těchto zdrojů, podle bohatství svého ženství, které obdržela v den svého stvoření a které stále dědí jako výraz Božího obrazu a podoby, jež jsou jí vlastní.“

Jméno: Vacek Václav	Datum: 7.7.2005
Statut: expert	Část: 3- Liturgie a svátostná pastorace

Připomínky – Václav Vacek

Kapitola Liturgie a svátostná pastorace

 

105.     Několik lidí mě požádalo, abych přednesl žádost o to, aby ženy nebyly svévolně vylučovány z liturgické služby, které jim náleží, děvčata od možnosti ministrovat, ženy podávat Tělo Páně, případně číst biblické texty při mši. 

Bylo by škodou, kdyby někdo z mužů, třeba jen podvědomě, přitakával slovům: „Bože, děkuji ti, žes mě neučinil ženou.“

Navrhuji přidat před poslední větu článku 105 :

„Sněm připomíná, že ženy nejsou vyloučeny ze služeb ministrantů, lektorů a akolytů.“

zpět k textům o ženě v dokumentech