Sněmy UKŽ

Nejvyšším orgánem UKŽ je sněm, který je svoláván jednou ročně, zpravidla v únoru.

Sněm volí členky výboru, přijímá změnu stanov, schvaluje zprávu o činnosti za uplynulé období, rozpočet a zprávu o hospodaření a stanoví zásadní směry činnosti.

Od r. 2002 má sněm vždy rovněž základní nosné téma, kterým se členky a další účastníci sněmu zabývají jak na plenárním zasedání, tak i v rámci pracovních skupin.

18. Sněm UKŽ 2010
17. Sněm UKŽ 2009
16. Sněm UKŽ 2008
15. Sněm UKŽ 2007
14. Sněm UKŽ 2006
13. Sněm UKŽ 2005
12. Sněm UKŽ 2004

16. výroční Sněm UKŽ,
který se konal v Brně v sobotu 5. 4. 2008
"Žena v rodině i v zaměstnání"

- fotogalerii obrázků ze Sněmu najdete zde

- text přednáškyMgr. Ing. Marie Oujezdské z Národního centra pro rodinu
"Žena v rodině i v zaměstnání: včera, dnes a zítra" naleznete zde

15. výroční Sněm UKŽ,
který se konal v sobotu 17. 2. 2007
"Žena v církvi dnes a zítra"

obrázky ze Sněmu najdete zde

14. výroční Sněm Unie katolických žen
který se konal 11. února 2006
 „Žena – nositelka pokoje“

Motto: „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny a dcerami Božími“
(Mt 5,9)

Sněm UKŽ 2006přednáška německé teoložky Magdalene Bogner na téma
Žena – nositelka pokoje

práce ve skupinkách:
Žena jako nositelka pokoje v rodině, v zaměstnání, v církvi, ve společenství, ve státě
výsledky diskusí ve skupinkách naleznete zde

tiskovou zprávu ze Sněmu naleznete zde

13. výroční Sněm UKŽ
proběhl v sobotu 5. února 2005 v Praze.
List biskupům o spolupráci mužů a žen v církvi a ve společnosti

Tento nový církevní dokument (vydáno v Římě 31. května 2004, podepsal prefekt Kongregace pro nauku víry Josef kard. Ratzinger) přišel na sněm představit osobně apoštolský nuncius v ČR, Mons. Diego Causero. Jeho plné znění najdete na našich stránkách v oddělení texty - církevní dokumenty.

Hlavní myšlenky:

List je sice adresován biskupům, ale týká se všech mužů a žen v církvi a jejich života. V I. kapitole přináší list kritiku myšlenkových proudů, které jsou v rozporu s pravým posláním ženy, a vidí v nich dvě tendence. První zdůrazňuje podřízený stav ženy a ve snaze o její osvobození vyzývá k soupeření s mužem a k boji o moc. Na zneužití moci ze strany mužů odpovídá strategií hledání moci pro ženy. Druhá tendence směřuje naopak ke stírání rozdílů mezi muži a ženami, které považuje pouze za výsledek historicko-kulturní podmíněnosti (gender). Oba tyto myšlenkové směry, které mají za cíl obhajovat rovné postavení ženy a její osvobození, mají neblahé důsledky a jsou v rozporu s biblickým učením.

Tváří v tvář těmto myšlenkovým proudům hovoří církev o aktivní spolupráci mezi mužem a ženou založené na poznání jejich rozdílnosti.

II.kapitola

Biblická antropologie přináší dostatek dokladů o rovnosti mužů a žen, ale s důrazem na důležitost jejich rozdílnosti (Gn1,26-27; Gn 2,4-25). Vztah mezi mužem a ženou charakterizuje od začátku jako pomoc (ezer), která neznamená podřízenost (toto slovo užívá v hebrejštině Bible i o Bohu, který není nikomu podřízen, např. Ex 18,4). Žena je ve společném lidství druhé já. Oba, muž i žena,jsou povoláni k tomu, aby žili jeden pro druhého (Gn 2, 18 - 25). Apoštol Pavel o jednotě muže a ženy říká: Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a církve ( Ef 5,32). Muž a žena jsou tedy odlišní od počátku stvoření, s touto rozdílností vstupují do Kristova velikonočního tajemství. Tuto rozdílnost je třeba pochopit ne jako důvod k nesváru a soupeření, ale jako možnost spolupráce, a pěstovat ji se vzájemnou úctou.

III. kapitola: aktuálnost ženských hodnot v životě společnosti.

Mezi základní hodnoty, spojené se životem ženy, patří jisté vlastnosti, které jsou spojeny se schopností ženy dávat život: schopnost přijetí druhého člověka, smysl pro závažnost života a zodpovědnost, smysl a úcta ke konkrétnímu, schopnost vytrvat v protivenstvích a uchovat spojení s budoucností. To ženy vybavuje pro činnost zaměřenou k podpoře života, růstu a ochraně druhých. Ovšem i když je mateřství klíčovým prvkem ženské identity, neopravňuje nás to k tomu, uvažovat o ženě pouze z hlediska biologického plození. Vyzdvihování plodnosti v čistě kvantitativním smyslu vede k vážnému pokřivení pohledu na ženu, který často vede až k opovrhování ženou. V tomto smyslu křesťanství od počátku zdůrazňovalo i velký význam panenství, kde se potvrzuje, že mateřství si může najít možnosti k plné realizaci i tam, kde není fyzické plození.

V této perspektivě se jeví jako nezastupitelný úkol ženy ve všech oblastech života, které se dotýkají mezilidských vztahů a péče o druhého: je to především v rodině, která je samostatnou jednotkou společnosti nejvyššího významu, kde se formuje tvář lidství každého jejího člena; ale i ve světě práce a organizace společnosti, kde ženy mají mít přístup na místa vyžadující zodpovědnost, kde jim bude umožněno ovlivňovat politiku národů a podporovat nová řešení ekonomických a sociálních problémů (kap.III, odst.13).

Výzvou současné doby je proto umožnit soulad organizace práce a pracovních zákonů s posláním ženy uprostřed rodiny. To není problém pouze právní, ekonomický a organizační; je to otázka mentality, kultury a úcty. Vyžaduje to spravedlivé ocenění práce vykonávané ženou v rodině. Potom by ženy, které si to svobodně přejí, mohly věnovat všechen svůj čas práci v domácnosti, aniž by byly ve společnosti v opovržení a finančně poškozovány, zatímco jiné ženy, které si přejí angažovat se také v jiné práci, by ji mohly vykonávat v upravené pracovní době a nemusely by volit mezi zanedbáváním rodinného života nebo nepřetržitým stresem, což má negativní důsledek jak pro osobní vyrovnanost ženy, tak pro rodinnou harmonii.

Tyto výše uvedené hodnoty jsou především hodnoty lidské. Ženy mohou být jejich připomínkou a přednostním znamením pouze proto, že jsou s nimi bezprostředněji v souladu. Podpora ženy ve společnosti musí být tedy chápána jako celkové zlidštění společnosti uskutečňované skrze hodnoty, které jsou znovuobjevované díky ženám. Obrana a podpora stejné důstojnosti a společných osobních hodnot obou pohlaví musí být v souladu s pozorným rozpoznáváním odlišností a vzájemného obohacování tam, kde je to třeba pro uskutečňování vlastního lidství, ať mužského nebo ženského.

IV. kapitola: aktuálnost ženských hodnot v životě církve.

Žena je v církvi chápána jako znamení jejího snoubeneckého rozměru. Vzorem je zde Maria, která naslouchala Božímu slovu a přijímala je. Maria ukazuje církvi důvěrný vztah ke Kristu. Dívat se na Pannu Marii a napodobovat ji ovšem neznamená, že by církev měla převzít pasivitu, inspirovanou zastaralým pojetím ženství. Ani to neodsuzuje církev k nebezpečné zranitelnosti ve světě, kde jde především o panování a moc. Kristova cesta je cestou lásky a tajemství lásky se církev učí od P. Marie ( schopnost naslouchání, přijetí, pokory, věrnosti, chvály a očekávání).

Závěr. V Ježíši Kristu je všechno tvořeno nové. Obnovení v milosti není možné bez obrácení srdcí. Muž i žena se musí obrátit k Bohu a poznat ho jako svou „ pomoc“, jako Vykupitele. Musíme přijmout svědectví vydávané životem žen jako objevení hodnot, bez nichž by se lidstvo uzavřelo do sebestřednosti, do snů o moci a do dramatu násilí. Také ženy se musí nechat obrátit a rozpoznat jedinečné hodnoty a velkou moc lásky pro druhého, jejíž nositelkou je ženství. K tomuto obrácení je nám třeba pokorné modlitby.

UKŽ předložila myšlenky tohoto Listu účastnicím sněmu a hlouběji nad nimi pracovala ve skupinkách v odpoledním programu. Zabývala se zde rovněž kritikou Listu ze strany militantních feministek. Sněmu se účastnilo celkem 70 žen z celé republiky, především z poboček v Českých Budějovicích, Boskovicích, Ostravě, Brně a Praze. Ženy se představily v dopoledním bloku ve zprávách o činnosti jednotlivých poboček. Dopolední části sněmu se účastnil také duchovní rádce UKŽ, otec biskup Karel Herbst. Sněm byl zakončen mší sv., kterou celebroval otec kardinál Miloslav Vlk.

12. výroční Sněm UKŽ
se konal 22. února 2004
„Radosti a starosti naší církve očima ženy“

Sněmu UKŽ se zúčastnilo cca 80 žen z celé ČR a několik dalších sympatizujících členů.

K hlavnímu tématu sněmu byly předneseny následující přednášky:

Program sněmu poté pokračoval v jednotlivých pracovních skupinách, jejichž diskusní náplň odpovídala předneseným přednáškám. Pracovní skupiny pak své výstupy a náměty předložily v závěru odpoledního jednání sněmu.

Sněm se rovněž zabýval přehledem a hodnocením činnosti UKŽ v uplynulém roce včetně zprávy o hospodaření, perspektivním výhledem aktivit pro rok 2004, činností jednotlivých poboček UKŽ a náměty a připomínkami jednotlivých členek. Sněmu byla rovněž předložena Výroční zpráva o činnosti UKŽ za rok 2003 včetně finanční zprávy.

V závěru se všichni účastníci sněmu sešli na společné mši sv. v kostele sv. Vojtěcha, kterou celebroval otec biskup Karel Herbst.

 


zpět na hlavní stránku